|
|
Fiktivní zprávy v médiích jako způsob propagace
Lakomá, Karolína ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Fiktivní zprávy v médiích jako způsob propagace" pojednává o problematice mediálních sdělení, která jsou založena na mystifikaci, nepravdě nebo polopravdě s cílem zaujmout své příjemce a upozornit tak na značku, produkt, společenský problém nebo pouze pobavit. Někdy je obětí mystifikace pouze publikum, někdy jsou obětí sama média. V marketingu se využívá čím dál častěji způsob šíření reklamy pomocí virálních sdělení, kdy si příjemci předají informaci mezi sebou a šíří ji dál. Aby se tak stalo, musí být reklama ve sdělení šikovně skryta, nebo ji neobsahovat vůbec. Tato práce definuje pojem fiktivní zpráva, stejně tak jako pojem propagace. Uvádí příklady mediálních mystifikací v historii masových médií a příklady úspěšných virálních kampaní. Celá problematika je demonstrována na české adaptaci jedné úspěšné australské kampaně na pánský deodorant, která byla založená na šíření fiktivní zprávy a propagování neexistující společnosti. Práce zkoumá, jak s fiktivní tiskovou zprávou naložila česká média a jak české publikum.
|
|
|
Mediální terorismus prostřednictvím bakterie E.coli
Füleová, Veronika ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Škodová, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Mediální terorismus prostřednictvím bakterie E.coli" zasazuje tzv. okurkovou paniku z léta 2011 do širšího kontextu s cílem odhalit, jakými znaky se současná rizika a jejich mediální reprezentace vyznačují. Uveřejňování nepotvrzených zpráv a neschopnost nalézt skutečného původce bakterie E.coli, která měla zapříčinit pandemii střevní nákazy, ovlivnily spotřební chování společnosti a přispěly k destabilizaci hospodářských struktur na globální úrovni. Většina příjemců mediálních sdělení je závislá na odborné nebo vládní autoritě vzhledem k tomu, že jim chybí hlubší znalost toho, co skutečně představuje riziko a co slouží jen jako prostředek k vytvoření tzv. mediální bubliny. Z tohoto důvodu se práce zaměřuje na teorii sociální konstrukce reality, na mediální rutiny a teoretické koncepce, které podporují existenci pseudoudálostí. Obsahová analýza kauzy ve vybraných českých denících a týdenících a srovnání s podobnými kauzami z uplynulých let na závěr identifikuje společný jazyk charakteristický pro "pandemie" bakteriálního a virového původu 21. století.
|
|
|
Fiktivní zprávy v médiích jako způsob propagace
Lakomá, Karolína ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Fiktivní zprávy v médiích jako způsob propagace" pojednává o problematice mediálních sdělení, která jsou založena na mystifikaci, nepravdě nebo polopravdě s cílem zaujmout své příjemce a upozornit tak na značku, produkt, společenský problém nebo pouze pobavit. Někdy je obětí mystifikace pouze publikum, někdy jsou obětí sama média. V marketingu se využívá čím dál častěji způsob šíření reklamy pomocí virálních sdělení, kdy si příjemci předají informaci mezi sebou a šíří ji dál. Aby se tak stalo, musí být reklama ve sdělení šikovně skryta, nebo ji neobsahovat vůbec. Tato práce definuje pojem fiktivní zpráva, stejně tak jako pojem propagace. Uvádí příklady mediálních mystifikací v historii masových médií a příklady úspěšných virálních kampaní. Celá problematika je demonstrována na české adaptaci jedné úspěšné australské kampaně na pánský deodorant, která byla založená na šíření fiktivní zprávy a propagování neexistující společnosti. Práce zkoumá, jak s fiktivní tiskovou zprávou naložila česká média a jak české publikum.
|
host ::
RSS.